Bojíš se tmy v sobě. Přitom právě odtud vidíš věci, které přes den přehlédneš.
Já
Proč se nemůžu prostě pořád ovládat? Rozum přece stačí.
Stín
Rozum je slunce.
Ale ne všechno roste na slunci.
Já
Ty myslíš ty nálady, co nedávají smysl?
Stín
Dávají smysl.
Jen ne ten denní, na který jsi zvyklý.
Já
A co ta tma? Té se přece bát mám.
Stín
Bojíš se jí, protože v ní nevidíš jako ve dne.
Ne protože tam něco je.
Já
Takže mám tu tmu poslouchat?
Stín
Nemáš ji poslechnout ve všem.
Máš ji přestat přezařovat, abys slyšel, co ti šeptá.
Stín
Nebál ses tmy.
Bál ses, co bys v tichu a v odlivu konečně uslyšel sám o sobě.